Zkoušky ze sebeobrany

Reálná sebeobrana žádné zkoušky při opravdovém útoku na ulici nepotřebuje. V reálné sebeobraně se nedá ani soutěžit. Nemůžete na soutěži někomu vypíchnout oko, nebo mu ruku zlomit teleskopickým obuškem. Reálně se buď bránit umíte, nebo neumíte a je jedno, jestli u toho máte bílý, nebo černý pásek. Abychom ovšem v rámci výuky uměli oddělit někoho, kdo se cvičením teprve začíná od někoho, kdo je dlouholetý bojovník a má určité znalosti a dovednosti, používáme systém barevných pásů s přímým spojením na tzv. levely - stupně. Zkouška na každý stupeň je dobrovolná, pokud nechcete jít na zkoušky a chcete sebeobranu cvičit jen tak, můžete.

Co znamená jaká barva pásku?

Začátečník začíná vždy s bílým pásem. Historicky se hovoří o tom, že barvy pásů byly zavedeny poměrně nedávno, ne tedy již se vznikem daných bojových umění, ale později. Také se říká, že začátečník začínal v minulosti od bílého pásu, který se postupně špinil, ošoupával, tmavnul a postupně tedy měnil barvu ze světlého na nejtmavší. V závěru měl pásek být celý černý. Od této doby pak platilo, že světlé pásky značí základní stupně znalostí a tmavší, až nejtmavší (černý) značí mistrovský stupeň. Platí pravidlo, že čím vyšší stupeň, tím náročnější výcvik, více technik a větší důraz na přesnost, rychlost, použitelnost.

"Každý stupeň, má svá specifika a konkrétní techniky,
platí pravidlo, že čím vyšší stupeň, tím težší techniky"